Zámek Chyše
Zámek Chyše, č.p. 30, 364 53 Chyše.
Telefon: 602 47 20 51
Přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Vary a Rakovníkem se nalézá nenápadné městečko Chyše, jehož ozdobou je stejnojmenný zámek - sídlo hraběcího rodu Lažanských.
Obec Chyši uvádějí písemné prameny již v poslední třetině 12. století. Původní vladycké sídlo vystřídal v 15. století gotický hrad o kterém bohužel chybí přesnější zprávy. V roce 1466 získal Chyše Burian z Gutštejna, který se brzy poté přidal na stranu protivníků krále Jiřího z Poděbrad. Královi vojáci roku 1467 hrad dobyli a následně pobořili. O století později získal Chyše sňatkem Mikuláš z Lobkovic, který zde vystavěl renesanční zámek, ale již roku 1579 své chyšské panství prodal. Dalšími významnými majiteli Chyše byli Anna Ludmila Krakovská z Kolovrat a její druhý manžel, baron Karel Jiří Michna z Vacínova. Za nich, od konce 17. století do roku 1708 získal zámek barokní podobu. Krásný pokoj se štukem zdobeným stropem a dvě mistrovské barokní práce vidíme na obrázcích.
V roce 1766 koupil v dražbě panství Chyše hrabě Prokop Lažanský z Bukové, v té době pán na sousedním Manětíně a Rabštejně. Jeho synové založili dvě větve rodu Lažanských, manětínskou a chyšskou. Prokop III. Lažanský vlastnil zámek v letech 1823 až 1868. V tomto dlouhém období proběhlo v zámku nejprve několik dílčích úprav, mezi lety 1856 - 1858 však výrazná romantická přestavba celé vnější podoby zámku, kterou provedl pražský stavitel František Havel podle plánů jeho všeobecně známějšího pražského kolegy, architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Zámek ozdobily prvky románské - obloukem zakončená okna - i gotické, inspirované britskými vzory - cimbuří a bašty na nárožích. Tuto podobu má zámek i v současnosti.
Od března 1917 působil na zámku pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. V jeho povídkách pak vystupuje řada postav, se kterými se v Chyších tento vynikající pozorovatel každodenního života potkával a přátelil.
Po druhé světové válce postihl Chyše smutný osud mnoha zámků, které byly majitelům konfiskovány a poté byly využívány v naprostém protikladu k jejich přirozené funkci. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří ihned započali velkorysou rekonstrukci objektu. Finanční krytí této obnovy zajišťuje z hlavní části Ministerstvo kultury Č.R., s majiteli zámku spolupracuje Památkový ústav v Plzni. Díky těmto příznivým okolnostem a obětavosti mnoha lidí, které zde není možno jmenovat, se během pouhých několika let podařilo obnovit a zpřístupnit nejhodnotnější interiéry zámku a vytvořit v nich zajímavou prohlídkovou trasu.
