Zbraslav
Zámek Zbraslav, Bartoňova 2, 156 00 Praha 5
Tel. 257 921 638
Původní cisterciácký klášter založil roku 1292 Václav II. na místě staršího knížecího dvorce. Konventní kostel měl funkci
nového královského pohřebiště. Sám Václav II. je zde také pohřben. Další stavební etapu podnítila Eliška Přemyslovna.
Roku 1420 vypálili klášter husité a teprve po polovině století se situace zlepšila. Později byl vydrancován pasovskými a po
roce uherskými vojsky císaře Matyáše. Nový rozvoj nastal až v době baroka, na úpravách pracoval J. B. Santini a později
F. M. Kaňka. Okolo roku 1740 byla přestavba dokončena. Vnitřní výzdobu provedl František Xaver Palko. Roku 1785
byl klášter zrušen, budovy se dostaly do majetku valonského šlechtice Josepha de Souvaige, který zde zřídil rafinerii a výrobu
cukru. V 1. polovině 19. století získal objekt kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a upravil jej pro potřeby knížecí rezidence.
Dalším majitelem se stal na počátku 20. století průmyslník rytíř Cyril Bartoň z Dobenína, který úpravami pověřil architekta
Dušana Jurkoviče. Od roku 1939 slouží zámek pro výstavní činnost Národní galerie Praha.
Základ stálé expozice tvoří čínské a japonské umění s uceleným obrazem vývoje jednotlivých uměleckých disciplín
od nejstarších dob až do současnosti. Vedle toho se v expozici setkáme i s díly z dalších kulturních oblastí - z Indie, jihovýchodní
Asie, Tibetu či Předního východu.
V přízemí zámku je umístěna galerie japonského výtvarného umění s prezentací tradičních japonských uměleckých technik
a řemesel, převážně však keramiky, laku, zbraní a zbroje či kovového nádobí. Významnou položku tvoří ukázky umění
buddhistického kultu a japonské malby a grafiky rozdělené do dvou tematických celků, na přírodní a figurální motivy.
V prvním patře expozice pokračuje uceleným souborem čínského umění od starověkého, přes hrobovou plastiku až
po čínskou keramiku. Vyvrcholením této části expozice je nepochybně oddíl věnovaný čínskému buddhistickému umění
s několika ukázkami sochařství, které řadíme k světovým unikátům. V horním patře jsou instalovány rovněž soubory
z umění Indie, jihovýchodní Asie a Předního východu, např. soubor tibetské sakrální malby mimořádného významu
či ukázky z bohaté sbírky koberců.
