Bezděz
Státní hrad Bezděz, 471 62 Okna
Tel. 487 873 131
   Příkaz k založení hradu, ovládajícího krajinu kolem dnešního Máchova jezera, vydal roku
1264 král Přemysl Otakar II. Čeští panovníci si tento hrad ponechávali ve své moci až do
roku 1420. Hrad odprodal poslednímu zástavnímu držiteli císař Rudolf II. roku 1588.
   O významu Bezdězu vypovídá i to, že ještě v průběhu třicetileté války nechal
vojevůdce Albrecht z Valdštejna stavět před hradem barokní bašty. Od roku 1633 hradní
budovy sloužily jako klášter, po jeho zrušení roku 1785 byl Bezděz opuštěn. Již od poloviny
19. století dochází na Bezdězu k významným restaurátorským pracím, díky kterým hrad přečkal
do současnosti jako skvělá ukázka raně gotické architektury.
     Text zakládací listiny hradu:
   Otakar z Boží milosti král Český, vejvoda rakouský a štýrské země, markrabě moravské. Všem na věčné časy čest, slávu a mocnost našeho království, které záleží nejvíce v množství a bohatství věrných poddaných, jak královská vznešenost naše mnohovážnost vyhledává, rozmnožiti můžeme. Proto známo činíme že z lesu našeho na Bezdězi a na vodě Doks ležícího i s Dvorem Hůrka řečeným, sto lánů šacovaných a ne více, spolu i s lukami, pastvemi, polmi a jinšími věcmi přináležejícími, pronajali jsme Kunrátovi a Hertvíkovi z Kravař na založení města v lese předřečeném, v kterémžto městě oni a jejich dědicové pořádní budou držeti právo soudu věčně a spolu tržiti peníz z téhož města, začež budou míti dva lány již zdělané a dva lány ještě nezdělané, spolu i s mlýnem podle výše jmenované vody, který se má stavěti beze vší činže, svobodně a pokojně. Opět poručujeme nadřečenému soudci a jeho dědicům a všem obyvatelům toho města práva měst Pražských a svobody, které mají města a městečka království našeho. Budou též povinováni sedláci, kteří k témuž městu patří, od svátků svaté Walburgy ročně nám platit z každého zdělaného lánu hřivnu stříbra Pražské váhy, jedno plece vepřové, tři kuřata, jednu míru, obecně korec zvanou, pšenice, jednu míru žita a jednu míru ovsa. Opět nadřečený Kunrat a Hertvík zavázali se, že chtějí na poděkování té milosti před vánočními svátky téhož roku sto hřiven stříbra ze svého vlastního zapraviti.
   Svědkové toho byli: Jindřich, syn Chastolaje, Jindřich, syn Zmýlova a Haceluk Čeněk, bratr Zmýlova, Jan, jakožto již správce dvoru a hradu Bezděze, a jiných více "
   Datum u Pejčky na řece Váhu roku 1264 dne 22. října roku třetího království našeho."