Kyjov
Informační centrum Kyjov, 697 01 Kyjov
Tel. 518 611 711
e-mail: region@region-kyjov.cz
První písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, ale území, kde se město v současné době rozkládá,
bylo osídleno již v pravěku. Nyní má Kyjov 12.690 obyvatel a díky své poloze se stal spádovým městem
celého okresu. Pro Kyjov je charakteristický stále živý folklór s nejstarším folklorním festivalem v
českých zemích Slovácký rok v Kyjově, konaný již od r. 1921. Kyjovskému náměstí dominuje radnice.
Byla vystavěná italskými staviteli v letech 1561-1562 v renesančním slohu s trojím klenutím nad sebou,
plochou střechou a vysokou věží. Hodiny na radniční věži instaloval v roce 1903 místní hodinář. V
radnici nyní sídlí MÚ Kyjov a Městská policie. Turisté jistě ve městě ocení vinotéku, lidovou jizbu,
houslařskou dílnu, ubytování různých kategorií, hojnost stravovacích zařízení, koupaliště s přilehlým
parkem, kino, dům kultury, okolní přírodu ve Ždánickém lese i v Chřibech, vinnou cyklotrasu ...
VLASTIVĚDNÉ MUZEUM
Zámeček, nejstarší dochovaná budova v Kyjově, byl postaven kolem roku 1540 tehdejším majitelem
Kyjova Janem Kunou z Kunštátu. Původní podobu si zachoval až do roku 1911, kdy byl poprvé
rekonstruován a opatřen sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde působí Vlastivědné muzeum.
Nabízí 4 expozice a to: archeologickou, národopisnou, historickou a přírodovědnou. Během roku
se stálá expozice doplňuje výstavami.
KAPLE SV. MARTINA
Jako krásná kulisa se vypíná nad "Zámečkem". Na jejím místě původně stával farní kostel sv.
Martina. Kostel v roce 1638 vyhořel , byl přestavěn a jako farní kostel sloužil do roku 1784,
kdy byl přeměněn na vojenské skladiště. Roku 1807 opět vyhořel a na jeho troskách byla vystavěna
hřbitovní kaple sv. Josefa. Ze starého kostela se dochovala pouze věž se zvonicí. V roce 1994
přesvěcen na původní název sv. Martina.
SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ
Nejstarší folklorní festival v českých zemích Slovácký rok se koná každé 4 roky, s malými přestávkami,
již od roku 1921. Národopisná slavnost Slovácký rok v Kyjově je významným kulturním jevem českého
folklorního hnutí tohoto století, přesahující hranice kyjovského zeměpisného i národopisného regionu.
Slavnost a její pravidelné pořádání přineslo citově motivující poznání toho, na co v našem kraji můžeme
být a jsme právem hrdí. Je to náš kroj, naše lidová písnička, hudba a tanec, naše mluva, prostě naše
kultura. Kyjovský kroj bývá považován za nejkrásnější na světě a v minulosti byl často povyšován na kroj
národní. O dobrou pověst doma i v zahraničí se zasloužily četné cimbálové muziky, dechové hudby,
soubory a slovácké krúžky.
