Třeboň
Informační centrum, Masarykovo nám. 103, 379 01 Třeboň
Tel. 384 721 169
Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících
širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada či snad jen dvorec. V roce 1366 se vlastníky
Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a
bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter a roku 1376
udělili městu tzv. právo měst královských. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na
počátku 17. století, zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka
z Rožmberka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v
jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století.
Náměstí. Přirozeným centrem města Třeboně je jeho náměstí, obklopené měšťanskými domy s
renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je stará radnice se
třemi polokruhovými arkádami a 31 metrů vysokou věží, vystavěnou roku 1638.
Z domů naproti radnici vyniká hotel "U bílého koníčka", který je současně jedním z prvních
dokladů renesančního slohu ve městě. Vznikl již v roce 1544. Východní stranu náměstí
uzavírá Hradecká brána, jejíž jádro pochází z let 1525 - 27, kdy se brána stala součástí
zdokonaleného městského opevnění. Uprostřed náměstí stojí renesanční kamenná kašna z roku
1569 s kruhovými reliéfy antických hlav. Vedle kašny stojí barokní Mariánský sloup, který
je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera.
Děkanský kostel sv. Jiljí. Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov
někdejšího augustiniánského kláštera. Při založení kláštera Augustiniánů v roce 1367 se
stal původně farní kostel sv. Jiljí kostelem klášterním a ihned byl zásadně přestavován.
Vnější podoba kostela, třebaže dokonalých proporcí, jen málo vypovídá o vnitřním prostoru.
Po dokončení stavby byl klášterní kostel vybaven zařízením vysoké umělecké hodnoty. Desky
z hlavního oltáře, dílo tzv. Mistra třeboňského oltáře, náleží k vrcholným dílům české
gotické malby. Dále to byly dvě pozoruhodné plastiky ze skupiny Kalvárie a opuková socha
Madony z doby kolem 1450, která z uvedených děl jediná zůstala umístěna v kostele. Oltáře
i většina ostatního zařízení jsou barokní.
Nedaleko Třeboně, při jihovýchodní straně rybníka Svět, se nachází
monumentální novogotická Schwarzenberská hrobka. Vznikla v letech 1874 - 1877 podle stavebních plánů
architekta F. D. Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních
Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých.
Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli,
vytvořený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Na
ostění oken a dveří byl použit mušlový vápenec, dovezený z Českého ráje a z rakouských
nalezišť. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový
sarkofág, vytvořený Alexandrem Trippelem v roce 1789, který byl do hrobky dovezen
dodatečně z Vídně. Pozoruhodný na něm je tenký mramorový řetízek čítající 83 článků,
který vytváří dojem, jako by byl volně položený.
