Krašov
Zřícenina hradu Krašov se nalézá asi 8 km jihovýchodně od Kralovic, jihozápadně od Rakovníka.
Krašov patří mezi nejstarší české šlechtické hrady. Založil jej před rokem 1232 Jetřich z rodu Hroznatovců a skládal se z předhradí a vlastního hradu. Přístup do předhradí vedl po zvedací lávce přes příkop a stejným způsobem byl oddělen hrad od svého předhradí. Předhradí je umístěno výše než hrad, který tak byl částečně kryt před nepřátelskou střelbou. Přesto se na Krašově setkáváme s věží s břitem směřujícím k prostoru, odkud bylo možné hrad ostřelovat, pokud by útočníci obsadili předhradí. Je to pravděpodobně nejstarší věž s břitem na českém území. Do konce 13. století přibyla k hradu vysoká kruhová věž (odborně nazývaná bergfrit), přístupná lávkou v úrovni prvního patra. V případě nutnosti mohla být poslední samostatně hájitelnou částí hradu. K tomu však nedošlo, o jeho dobytí se nepokusili dokonce ani husité.
V případě Krašova je nutno zmínit i předhradí hradu a to nejen kvůli jeho obranným kvalitám, ale také proto, že obsahovalo značně velký počet hospodářských budov. Největší z nich náležela zřejmě pivovaru se sladovnou (zachoval se rozměrný sklep), byla zde kovárna, cihelna, krčma a lázeň a ve svahu pod předhradím býval dokonce i jednoduchý vodní mlýn.
Přestože okolí hradu zpustošila třicetiletá válka, Krašov samotný přečkal toto období (částečně renesančně upraven) v porovnání s jinými hrady celkem dobře, ale přesto se i na něm negativně projevovalo časté střídání majitelů a malé prostedky vynakládané na jeho údržbu. Posledními významnými majiteli Krašova se stali roku 1678 opati z nedalekého kláštera Plasy, kteří také provedli v 18. století řadu barokních úprav. Po zrušení kláštera (1785) přestal být hrad obýván. Jeho pustnutí značně urychlilo nešetrné využívání jeho kamení pro okolní stavby.
