Libštejn
Zřícenina hradu se nachází 10 km jižně od Kralovic (mezi Plzní a Rakovníkem), na pahorku v údolí řeky Berounky, při jejím pravém břehu.
Hrad vystavěl v období před rokem 1361 Oldřich Tista z Hedčan (ředitel výstavby hradu Karlsfriedu pro Karla IV.), který se po Libštejně také psal. Před koncem 14. století prodal Oldřichův stejnojmenný syn libštejnské panství Albrechtovi z Kolowrat a po hradu se pak psala jedna z větví tohoto významného rodu. V husitské době byl Libštejn několik týdnů obléhán. V nepříznivé situaci, kdy hrozilo vyhladovění, přistoupili obránci hradu na dohodu s husity o vojenském spolku, čímž se zachránili. Dohodu však bylo nutno splnit a tak roku 1431 nalézáme majitele Libštejna na husitské straně v bitvě u Domažlic. Ta skončila těžkou porážkou křižáků, kteří navíc utrpěli hlavní ztráty až při svém chaotickém ústupu.
Při již zmíněném obléhání se plně projevila nevýhoda pevnosti, umístěné sice v obtížně přístupném terénu, ale položené níže než byly okolní kopce. Obránci byli tudíž vystaveni střelbě z praků a předchůdců dnešních děl. Proto hradní opevnění doplnila ve druhé polovině 15. století předsunutá bašta s náspy a příkopem. Naštěstí ale již nenastala nutnost ověřit toto opatření v praxi.
Nejvýznamnějším držitelem zdejšího panství se stal na sklonku 15. století Albrecht z Kolowrat. Patřil k předním politikům českého království a od roku 1503 zastupoval v Čechách nepřítomného krále Vladislava Jagelonského. Ve funkci nejvyššího kancléře však narážel na stále silnější opozici českých pánů, které jeho politika omezovala. Ti postupně získali převahu a na svatojakubském sněmu roku 1508 převedli kancléřovy pravomoci na Zdeňka Lva z Rožmitálu. Ale ani pozice tohoto zdatného a zkušeného politika nebyla nijak pevná, protože panovník uvedenou změnu neodsouhlasil.
Ve druhé polovině 16. století bydleli majitelé Libštejna stále častěji mimo něj a hrad bez dostatečné údržby začal pustnout. Definitivní zkázu mu pak přinesly události třicetileté války.
