Lichnice
Zřícenina hradu Lichnice, 538 43 Třemošnice
Tel. 469 663 755 nebo 469 611 133
Mohutný skalnatý ostroh, nacházející se asi 15 kilometrů východně od Čáslavi poskytl svou výhodnou polohu se
strmými srázy opevněnému hradišti již někdy v druhé polovině 12. století. Na stejném místě vznikl později kamenný
hrad, nazývaný nejdříve Lichtemburk a až později Lichnice. Stavitelem hradu byl Smil z Lichtemburka, který se
společně se svým králem Přemyslem Otakarem II. zúčastnil roku 1260 vítězné bitvy u Kressenbrunu a který pro
krále vykonával různá diplomatická poslání. V období před rokem 1333 získal hrad výměnou král Jan Lucemburský.
Jeho syn, král Karel IV. zařadil Lichnici mezi královské hrady, které neměly být dávány do zástavy, což potvrzuje její
velký význam.
V době husitských válek usilovaly o hrad obě válčící strany, tj. přívrženci krále Zikmunda i husité. Východočeští
sirotci (tak se nazývali husité ve východních Čechách po smrti vojevůdce Jana Žižky) obléhali Lichnici přes rok,
než se posádka na podzim 1429 vzdala a využila možnost volného odchodu.
V únoru 1469 přispěla posádka hradu k odražení zákeřného vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Čech.
Roku 1490 vykoupil lichnické panství král Vladislav II. Jagelonský a daroval ho dědičně Mikuláši Trčkovi z Lípy.
Doba vlády Trčků na Lichnici znamenala povznesení a rozvoj hradu. Byly vystavěny předsunuté hradby, před kterými
ještě navíc vzniklo městečko zvané Podhradí se samostatným opevněním. Roku 1637 převzal celé panství císař
Ferdinand II. a byla zde umístěna vojenská posádka. Ta hrad udržela, třebaže se v roce 1646 podařilo Švédům
zradou zajmout jejich velitele. O dva roky později, po podepsání míru, kterým skončila třicetiletá válka, vydal císař
Ferdinand III. rozkaz zbořit hrady, které by se mohly stát opěrnými body nepřítele. Bohužel, tento rozkaz byl na
Lichnici splněn a třebaže neznamenal přímo zkázu hradu, způsobil jeho pozvolný úpadek a pozdější zpustnutí této
kdysi hrdé pevnosti.
