Přimda
Hrad se nachází jižně od Tachova nedaleko silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Rozvadov.
Současná dopravní tepna je následovníkem starobylé obchodní cesty a tak je zcela přirozené, že na její ochranu zde vznikl pevný kamenný hrad. Nebyl však založen panujícím českým knížetem, ale "nějakými Němci" (citát z Kosmovy kroniky). Dnes to již lze upřesnit - zakladatelem byl markrabě sousední německé marky Děpold II. z Vohlburgu. Nový hrad však stál na české straně hranice a na tuto drzost zareagoval kníže Vladislav odpovídajícím způsobem: hrad náhle přepadl a přivlastnil si jej. Zajatá posádka měla štěstí, že se za ní hned na místě přimluvil hrabě Albrecht, jeden z významných Přemyslových spojenců a díky tomu byla propuštěna a mohla odejít.
Ve dvanáctém století se Přimda stala dvakrát dlouhodobým vězením Přemyslovce Soběslava II. Oba purkrabí, kteří zde jen plnili rozkazy vládnoucího Vladislava II, skončili tragicky. První padl při přepadu Přimdy a osvobození jejího prominentního vězně, druhý byl zmrzačen katem po změně politické situace a usednutí Soběslava na trůn.
Nejpozději v této době již byla Přimda pevným kamenným hradem. Roku 1336 se ubránila přepadu ozbrojenců mocného Ludvíka Bavora, třebaže většina hradní posádky v té době doprovázela svého krále Jana Lucemburského v Rakousku. Hrad měl nadále klíčový význam a císař Karel IV. jej zařadil v listině "Majestas Carolina" mezi 11 hradů, které měly v budoucnu v českém království tvořit základní síť mocenských opor vládnoucího panovníka.
Na sklonku nejisté vlády krále Václava IV. ovládal z Přimdy celý kraj loupeživý rytíř Tisto, jehož ozbrojenci se zde cítili bezpečně až do roku 1416. Tehdy se královská trestná výprava zmocnila náhlým přepadem městečka Přimdy a asi třicet lupičů zajala (později byli v Praze popraveni). Současný náhlý přepad hradu se však nezdařil a k jeho obléhání se královští ozbrojenci neodhodlali. Při druhé výpravě (roku 1418) již byli královští úspěšní a v bezvýchodné situaci se Tisto vzdal.
Za husitských válek se stala Přimda důležitým opěrným bodem katolické strany a po vítězné bitvě u Tachova ji husité oblehli. Třebaže městečko zcela zničili, není ze zpráv jasné, zda hrad dobyli, nebo jeho posádka utekla nebo dokonce hrad ani husity obsazen nebyl.
Od poloviny 15. do konce 16. století vládli na Přimdě páni ze Švamberka a třebaže se jej snažili udržovat, jeho stav se stále zhoršoval. V době třicetileté války již neměl hrad pro žádnou válčící stranu větší význam. Roku 1675 koupili zdejší panství (s neobydlenou zříceninou Přimdy) Kolowratové. Hradby i zdi kdysi hrdé pevnosti se postupně změnily v trosky, mezi kterými zbyla pouze masivní hlavní věž. Ve dvacátém století byly provedeny základní práce, které mají zachovat alespoň nyní stojící zbytky hradu pro následující století.
Třebaže hradní věž byla opravena jen částečně, dodnes dominuje širokému okolí. Její umístění ve výšce 838 metrů nad mořem umožňuje za dobrého počasí výhled nejen do značné části západních Čech, ale i na německou stranu.
Přimda je pravděpodobně nejstarším kamenným hradem v Čechách a za Přemyslovců významně ovlivňovala vývoj v Čechách. Dodnes vypovídá (třebaže jen odborníkům) mnoho o románském stavitelství. Proto byla vyhlášena národní kulturní památkou.
