Rybníky a příroda na Třeboňsku
Rybníky a příroda na Třeboňsku
![](img/rybniky_let.jpg)
   Rybníky na Třeboňsku tvoří celkem 16 vodohospodářských soustav, spádovaných z převážné většiny
do povodí Lužnice a Nežárky. Vznik prvních rybníků na Třeboňsku lze datovat do 14. století; v
roce 1450 již bylo na Třeboňsku přibližně 20 rybníků o výměře nejméně 700 hektarů.
V 15. a 16. století se o rozvoj rybníkářství na Třeboňsku zasloužili především Štěpánek
Netolický, který první vložil do výstavby třeboňské rybniční soustavy systém a založil Zlatou
stoku a řadu velkých rybníků. Jeho současníkem a pokračovatelem byl Mikuláš Ruthard z Malešova,
který vybudoval mezi Chlumem u Třeboně a vesnicí Lutová rybniční soustavu, kterou si lze
prohlédnout z leteckého pohledu.
![](img/rybniky_poz.jpg)
   Jakub Krčín z Jelčan převzal již dobře a účelně uspořádané rybniční hospodářství. Přesto
některé rybníky ještě rozšířil a jiné založil nově. Nejznámějším z té druhé skupiny je
největší rybník v Čechách - Rožmberk, který má dnes 490 hektarů, po dokončení v roce 1590 však
byl dvakrát větší. Současně s tímto králem mezi rybníky vybudoval Krčín tzv. Novou řeku, která
odvádí "velkou" vodu z povodí Lužnice do Nežárky.
   Na obrázcích si můžeme prohlédnout několik pro Třeboňsko charakteristických druhů
živočichů a rostlin.
 ![](img/rybniky_vydra.jpg)
   Nejvíce pozornosti přitahuje ten, kdo o to stojí nejméně: orel mořský. Dnes díky intenzívní
ochraně na Třeboňsku hnízdí asi 5-10 párů, které však sotva návštěvník uvidí, neboť tito
vzácní dravci mají mnohem lepší zrak než lidé. Rovněž vydru říční běžný člověk v přírodě
nespatří. V okolí Třeboně přesto má trpělivý pozorovatel přece jen jistou naději. Sídlí zde
patrně nejpočetnější populace této vzácné kunovité šelmy ve střední Evropě.
![](img/rybniky_volavka.jpg)
   Ani volavka popelavá netouží po lidské společnosti, přesto ji lze někdy zahlédnout a to
především díky tomu, že se v okolí Třeboně nachází jedna z největších kolonií volavky v České
republice.
![](img/rybniky_dablik.jpg)
   Typickou rostlinou třeboňských močálů je ďáblík bahenní, který zde na řadě míst vytváří
souvislé, až několik arů velké porosty. Na spodním snímku vidíme kvetoucí leknín.